K čemu vám jako copywriterovi poslouží kniha o úředním šimlu

Chtěla jsem si sehnat doučování. Doučování češtiny. Češtiny, protože ji každý den používám v práci a následně i doma. Doma jsem po práci raději, než v kavárnách šeptajíc s cizím odborníkem na mateřštinu nebo bývalým češtinářem ze základky. Ze základky nikoho nechci, to vím. Vím, že se ale chci zdokonalovat v jazyce, ze kterého se mi v práci občas motá hlava i jazyk. Jazyk se nakonec vybičuje k prosbě o radu v konverzaci s bohemistkou. Bohemistka mě od doučování odrazuje a doporučuje knihu. Knihu, ke které jsem ze začátku skeptická.

Překvapení! Čeština za pracovním stolem svižně připomíná základní principy smysluplných a výstižných textů

Známé pořekadlo "nesuď knihu podle obalu" se projevilo v celé své síle. Cestou vlakem jsem ji prolistovala a prvotní předsudky o další suché příručce se celkem rychle rozplynuly. Už podle názvů kapitol bylo jasné, že se do nějaké míry najdu v každé z nich. V čem je tedy pro každého "psavce" relevantní?

Pravidlo č. 1: Nehroutit se z gramatických chyb. Soustředit se nejdříve na smysl textu.

Při psaní bychom se měli řídit čtyřmi stavebními kameny následujícího trojúhelníku. Postupujeme odshora dolů. Ve škole nás učili, že dobrý text poznáme podle absence gramatických a stylistických chyb. Což je do určité míry pravda. Ale z praxe víme, že se občas nějaká chybička vloudí i těm nejlepším. Řada textů je navíc gramaticky i stylisticky správně a přesto drhnou. Není totiž jasný jejich smysl. 

Smysl textu vysvětleme hned na začátku 

Nejdůležitější je znát dopředu smysl textu. CO, píšeme KOMU a PROČ. Pokud tyto otázky nedokážeme zodpovědět, nikdy nemůžeme uspět. Vybalme na čtenáře hned v úvodu, proč jim píšeme. Buďme struční a nevymýšlejme žádné složitosti. Jděme rovnou k věci.

Následně se věnujme logické návaznosti textu

Když známe smysl a účel svého textu, sepišme si ho nahrubo. Druhou nejdůležitější fází je jeho stavba a členění. Aby se čtenář v textu orientoval, musíme mu nabídnout logickou strukturu, kde na sebe jednotlivá fakta a informace navazují. Dávejme si pozor na koherenci textu (návaznost vět a odstavců), která publikum hladce provede našimi myšlenkovými pochody a naservíruje jim hlavní sdělení podložené argumenty. V této fázi pečlivě hlídejme, jak v textu odkazujeme (např. zájmena). Odkazujeme opravdu ke slovům, větám, pasážím, ke kterým chceme? Nemůžou se zájmena vztahovat k jiným částem textu a měnit námi zamýšlený význam?

Čas pro kontrolu použitých slov a slovních spojení

Slova a slovní spojení volíme podle formy a účelu textu. V této rovině bychom měli zvážit jeho formální/neformální charakter a přizpůsobit mu vyjadřovací prostředky. S jakými nešvary se texty většinou potýkají?

• Trpný rod - neschovávejme se za trpný rod, čeština to nemá ráda. Vyhýbejme se trpným konstrukcím všude, kde je to jen trochu možné. Přiznejme se vždy KDO DĚLÁ CO. Zapojme vedlejší věty. Text se možná nepatrně prodlouží, ale bude srozumitelnější. Navíc získá osobnější nádech. Mezi sdělením v činném a trpném rodě je významný pocitový rozdíl.
  
  ze strany ČIS došlo k ujištění / namísto ČIS nás ujistila (str. 32)
  vyráběno v Plzni od roku 1842/pivo vyrábíme v Plzni od roku 1842
  usnesení bylo přijato kladně/usnesení jsme přijali bez výhrad
  
  Na internetu hledají uživatelé hlavně emoce, zážitky a osobní zkušenost. Vyjděte jim vstříc i uváženou volbou slovesného rodu. Pište pro ně. Vyvarujte se bezpohlavního a neosobního pasivu. 
  
  
• Vycpávková slova - v mluvené řeči jsou to všechna ta známá ehm, hm, jako že, jaksi, propírané jakoby atd. V psané formě máme výrazy v reakci, v souvislosti s, mé oblíbené v rámci nebo vzhledem k. Přitom stačí povolat do boje slovesa, vedlejší věty a ostatní pomocníky, abychom se bez těchto výrazů obešli.
  
   v reakci na váš dopis ze dne / obdrželi jsme váš dopis ze dne (str. 32)
   ředitelka v rámci svého proslovu poděkovala kolegům/ředitelka ve svém proslovu poděkovala kolegům (str. 109)
• Opakování slov - vyvarujeme se jich tím, že si text přečteme nahlas. Nahradit je můžeme synonymy nebo přepracováním celé věty. Dělá to divy.
  
  Očekávali jsme návrh pracovní komise vycházející z návrhu kritérií hodnocení. (str. 125)
  Proces je řízen metodikou, která vychází z požadavků výzvy, která byla vyhlášena v loňském roce. (str. 125)
• Používání zkratek - zkratky nám šetří čas i práci. Musí být ovšem všeobecně známé a uznávané, jinak si koledujeme o průšvih. Vždy si ujasněme, zda má zkratka jednoznačný význam, nebo si ji příjemce může vyložit i jinak. Bezpečnou volbou bude atd., apod., viz, ČEZ. Zkratky, které mohou mít vícero významů, je dobré na začátku textu vypsat, abychom příjemce obeznámili se svou interpretací uvedeného shluku písmen. Co říkáte na:
  
  ŘO ZS sdělila, že PT neudělí povolení přečerpání rozpočtu. (str. 34)
  
  Napadá mě nejméně pět možných variant, co se pod danými písmeny může skrývat. Zde se prý hovoří o řídícím orgánu zastupujícího subjektu a projektovém týmu. A stejně víme kulové. Mysleme vždy na to, že texty budou číst i lidé s jiným profesním zaměřením, proto musíme méně známé zkratky vysvětlit. Já jsem např. v článku o nadpisech použila pro můj obor známé H1, ale kamarád z odlišné profese si s ním nevěděl rady. Pracujme proto se zkratkami obezřetně a počítejme s tím, že se k textu časem dostanou i nebožáci z jiných oblastí.

• Mnohačetné jmenné konstrukce bez sloves - čeština není angličtina, proto v ní mnohačetné jmenné konstrukce přinesou spíše zmatek než užitek. Zdánlivě nekončící řetěz podstatných jmen opravdu nepůsobí odborněji, formálněji nebo vznešeněji. Ač nás na střední nebo vysoké škole možná přesvědčovali o opaku. Vyvolá spíše odpor, vztek nebo úžas nad tím, že se autor nebyl schopen vyžvejknout srozumitelněji. Budiž to doživotní připomenutí i pro mě, milovníka mnohačetných jmenných podmětů a předmětů v angličtině. Čeština je trestá dřevnatostí a nádechem bizardnosti.
  
  došlo ke shrnutí získaných zjištění plynoucích z auditu uskutečněného v období prosince 2011 - leden 2012 (str. 35)

Jako poslední přichází kontrola gramatiky a pravopisu

Posledním krokem pro dobré a srozumitelné texty je kontrola gramatických, pravopisných a typografických náležitostí. Hrubky, chybějící mezery mezi slovy, či spojovník zaměněný za pomlčku sice důvěryhodnosti textu moc nepřidají, ale rozhodně je čtenáři odpustí spíše než bezchybný text, u kterého neví, proč ho vlastně autor tvořil a co vám chtěl říct. Tam ani jedničky s hvězdičkou ze všech diktátů a písemek z češtiny nepomůžou.

 

Pravidlo č. 2: Před každým psaním si kreslete/pište osnovu s hlavním sdělením

Psaní na počítači si většinou během dne užiju víc než dost, a proto si osnovu a hlavní body raději kreslím. Někdy jako malé a velmi neobratné storyboardy, jindy jen jako barevné a chaotické obrazce. Výhody osnovy jsme řešili už v minulém článku. Pomůže vám zformovat myšlenky a psaní bude rychlejší.

Pravidlo č. 3: Vyházejte z textu těžkopádné obraty a pusťte dovnitř čerstvý vítr

Texty, co drhnou, smrdí. Co smrdí, to je málokomu sympatické. Pokud to nejsou olomoucké syrečky kupříkladu. Vyvarujte se častých stylistických chyb a váš text bude odsýpat jako náboje v kulometu Arnolda Schwarzeneggera.

Na co dávejme pozor:

• Chybný slovosled (neutrální vs subjektivní)
  Neutrální slovosled dodržuje aktuální členění větné, kde se kladou známé informace na začátek (téma) a nové informace na konec věty (réma). Subjektivní slovosled naopak dává rému na začátek věty a téma se objevuje na konci. Čachry s témou a rémou mění význam celého sdělení, s tím je třeba počítat.
  
  Včera ve Zlíně začal prvními projekcemi mezinárodní filmový festival pro děti a mládež. / Prvními projekcemi včera ve Zlíně začal mezinárodní filmový festival pro děti a mládež.

• Chybný větosled - tento nešvar většinou pramení z toho, že píšeme, jak myslíme. Mnohdy nedáváme pozor, jak řetězíme věty a můžou se nám podařit podobné husarské kousky:
  
  Dutiny horníkům ztěžovaly práci a ohrožovaly jejich bezpečnost. Proto byla řada z nich zasypána.(str. 114)
  
  Nepromyšleným napojením vět můžeme lidi připravovat o životy. Kontrolujme si nejen, jak na sebe navazují jednotlivé myšlenky, ale i konkrétní věty.
• Vyšinutí z větné stavby - vzniká z nepozornosti nebo přílišné zahlcenosti textem. Začnete větu, ale dokončíte ji úplně jinak, protože se necháte unést jiným myšlenkovým proudem.
  
  Při schvalování projektů, jakmile došlo k zdlouhavému procesu hodnocení dle požadovaných kritérií, objevily se problémy. (str. 116)
• Chybné vazby slov - do textu se nám vloudí ve chvíli, kdy s určitým slovem použijeme vazbu, která není správná. Nejčastěji jde o přešlapy způsobené spěchem, vztekem nebo leností.
  
  Žádáme cestující, aby pro příchod a odchod k vlakům na třetím nástupišti použili podchod. (str. 118)
  
  Odchod k vlakům neexistuje. Rozumíme, co se autor snaží sdělit, ale stejně se jedná o hrubku. Přicházíme sice k vlakům, ale odcházíme od nich. Což se musí promítnout i v této větě. Apropo diskutujete něco nebo o něčem?:)
• Používání zvratných zájmen - pozor na váš/můj/tvůj versus svůj. Důkazy o problémech se zaměňování zvratných zájmen najdete všude kolem sebe. Zapátrejte v časopisech, novinách, letácích atd. Ať už najdete cokoliv, pravidlem zůstává, že všude, kde se zvratné zájmeno v předmětu vztahuje k podmětu, používáme svůj. Pokud je podmět a referent zvratného zájmena odlišný, sáhneme po těch ostatních.
  
  Půjčil nám svůj ipad (on půjčil "jeho" vlastní ipad) - jeden a ten samý člověk
  Půjčil nám její ipad (on půjčil ipad někoho jiného) - dva odlišní lidé
  *Příště přineseme naše své firemní noviny

Závěrem

Kniha se sice věnuje zejména úřední korespondenci, ale popisované postupy a techniky jsou dle mého poplatné pro každého, kdo se psaní věnuje. Připomíná, že se máme řídit smyslem textu a až následně řešit hrubky. Psát musíme jasně, výstižně a srozumitelně. Prostě jako obyčejní lidé. Čím více komplikovaných výrazů používáme, tím více ublížíme textu i čtenářům. V on-line prostředí krkolomné zprávy neuspějí. Lidé nechtějí ztrácet čas bádáním po smyslu vašeho sdělení (neplatní ovšem povšechně).

Nezapomínejme také na to, že naše výtvory nejsou milovanými dětmi. Bohužel. Musíme unést jejich kritiku a poučit se z ní. Vítězí ti, kdo se odváží škrtat a čistit všechna přebytečná slova. Když není zbytí, tak i přepsat celý text od základu. V knize také najdete hlavní češtinářské problémy, se kterými se jako ubohá lidská stvoření pořád dokola potýkáme.

Čeština nemá ráda pasiv. Vždy pišme KDO, udělal CO, KOMU. Pracujme s vedlejšími větami. Čím více činného rodu, tím lépe.

Pišme tak, aby textům rozuměli i lidé, kteří nejsou z oboru a o kontextu našeho díla mají jen mlhavé potuchy.

Ámen.




Zdroj: Lucie Slejšková. Čeština za pracovním stolem. ISBN: 9788024747774