Od nápadu až po reklamu: co potřebujete k napsání a zfilmování dobrého příběhu?

Kromě psaní jsem byla už odmalička vášnivou průzkumnicí filmů a seriálů. Když mi bylo necelých 19, vydala jsem se na den otevřených dveří na FAMU. V té době jsem totiž koketovala s myšlenkou, že spojím své tři koníčky (psaní, četbu a filmy) v jeden a budu se věnovat scénáristice. Přistoupila jsem k celému nápadu s pokorou a začala nákupem knížky Screenplay for dummies. Sedla jsem si s ní na náměstí a začetla se do první stránky. Hned v úvodu čekal úkol. Rozhlédnout se kolem sebe a zaznamenat tamní dění. Nebylo to nic těžkého, díky psaní jsem tohle dělala celkem často. Sepsala jsem, myslím, 2 stránky a pokračovala ve čtení. Ale ne na dlouho. Podle knihy jsem totiž zapomněla na vše podstatné pro film - konkrétní popis věcí, které pozoruji. Čas, kdy se příběh odehrává; místo, kde se vše děje; podobu postav apod. Prostě jsem své nápady a vjemy nedokázala přenést na papír tak, aby je zvládlo i plátno. Dnes se mi to zdá neuvěřitelné, ale tehdy jsem to okamžitě vzdala a raději se dál věnovala psaní beletrie. V té době jsem sice uměla vymýšlet příběhy, ale nedokázala jsem je uchopit tak, aby se daly zfilmovat. Posledních pár měsíců se do toho pouštím znovu, ale tentokrát s nelítostným odhodláním. Hodně mi v tom pomohlo školení u Stanislava Petery "Plánování a produkce". Tam se totiž dozvíte podrobný návod, jak svůj nápad rozpracovat tak, aby se dal filmově zpracovat. Začněme koncipováním silného příběhu.

Zvolte si jednu hlavní nosnou myšlenku. Je jedno, co to bude

Na začátku se vám v hlavě motá spousta nápadů, které skáčou jeden přes druhý. Abyste se v nich neutopili, rozhodněte se pro konkrétní výchozí bod. Definujte si jednu věc, která chcete, aby celému příběhu dominovala nebo by se jím prolínala. Je to něco, co má čtenáře/diváky uhranout stejnou silou jako vás, když jste příběh tvořili.

• Emoce, kterou příběh vyvolá
• Lokace, která vám nedá spát
• Herec, jehož práce vás inspiruje
• Příběh samotný

Teď přichází na řadu samotný příběh. Popusťte uzdu fantazii a na film vůbec nemyslete

Celý život jsme vychovávani pomocí příběhů a emocí. Pohádky nás učí, jak se chovat, jak žít a jak dosahovat našich cílů. Tenhle princip funguje napříč státy i společnostmi. Proto na ně automaticky reagujeme, ať už jsme odkudkoliv. Kdo pracuje v marketingu ví, že silné příběhy táhnou. V knihách, filmech, reklamách i jako podpora vaší značky/jména. Jenže jak se k nim dostat?

Silný příběh vykouzlíte ze 4 jednoduchých, ale důležitých složek

Těm z vás, kdo se živíte žurnalistikou, už musí těch 5 základních otázek lézt krkem. "Kdo, "co", "kde", "kdy" a "proč". Každý článek má být strukturován tak, abyste na ně dokázali nabídnout odpovědi. Stejně to funguje i při vymýšlení příběhů. Pro jejich filmovou verzi si stačí podrobně rozpracovat 4 z nich. O co v příběhu jde, už stejně asi víte, protože náš mozek celý den stejně nedělá nic jiného, než že se všechny informace snaží spojovat do "vyprávění". My ho jen rozepíšeme tak, aby fungovalo i v pohyblivých obrazech.

1. Hrdina a vedlejší postavy (kdo)

Projděte si svůj příběh a sepište si kompletní seznam všech postav, které se v něm objevují. Potom každé z nich vytvořte improvizovaný životopis. Žádné strukturované informace, ale procítěný odstavec textu s jejich životním příběhem. 

• dejte jim jméno (uvěřitelné, které se hodí k jejich charakteru)
• popište jejich vzhled (oblečení, vkus, rozpoložení)
• nastiňte jejich život (v jakém prostředí vyrostli, co mají za práci, kde žijí)
• detailně propracujte vztahy mezi postavami

Tahle taktika vám pomůže vyprofilovat postavy, které se celému filmovému štábu zhmotní před očima a zároveň hned uvidíte, jestli se s nimi diváci ztotožní. Získáte také cenné referenční body, které vám usnadní práci se scénou, lokací, kostýmy i herci (zejména práci s výrazy). Ti se do své role lépe vžijí a váš příběh bude uvěřitelný. Scénu zase dokážete oživit relevantními detaily, takže nebude působit ploše. 

2. Místo, kde se celý příběh odehrává (kde)

Teď přichází na řadu osobní historie lokace. A nestačí holé - vesnice během prázdnin. Nad místem se musíte zamyslet stejně do hloubky jako nad postavami. Položte si otázku, kde vlastně žijí? Odpověď by měla vycházet z příběhu a zvolených charakterů. 

• Určete si konkrétní stát nebo území
• Co je to za objekt/louku/město/řeku?
• Jak vypadá jeho okolí?
• Jaký styl a atmosféra tu převládá? 
• Jaké jsou tu materiály nebo rostliny?
• Má ten prostor nějakou historii?

Místo scény popište co nejdetailněji a vytvořte mu jeho vlastní životopis a historii. Čím konkrétněji lokaci popíšete, tím bude na obrazovce živější. Jo a tím snáz (nebo možná vlastně hůř) se vám bude hledat správné místo natáčení. 

3. Konkrétní doba a čas (kdy)

Ani tady není protor pro jednu větu o pár slovech. Nejde totiž jen o denní čas, ale hlavně o dobu a nastínění kontextu celého příběhu. Diváci vám budou tolerovat rozpětí max 10 let. Právě s ohledem na časové a dobové informace budete vybírat i lokace a poplatné kostými. Definujte si proto pečlivě:

• Historické období
• Denní dobu
• Konkrétní měsíc v roce
• Klidně i hodinu

4. Motivace hrdiny (proč)

Nakonec přichází to nejtěžší. Určit si motivaci hrdiny, která ho žene. Ať už kamkoliv. Najděte, proč se konkrétní postava chová, jak se chová. Co ji popohání vpřed. Po čem touží, co nenávidí, o čem sní a čeho se bojí. Tahle taktika vám nedovolí profilovat "eurolidi, euromatky nebo eurozákazníky", jak Stanislav Petera nazývá univerzální postavy z filmů a reklam, kterým nikdo nerozumí. Jsou to takové figurky pro všechny a pro všechno. Takže vlastně pro nikoho, protože působí jako z jiné planety a nikdo jim nevěří. Nemají vás za co chytit. Proplouvají prostorem jako reklama na prací prášek.

Když si ale v příběhu jasně zaznačíte motivace hrdinů, dokáží na plátně přesvědčivě ožít. Zabrnkají totiž na emoce a touhy lidí, kteří prožili nebo prožívají něco podobného. 

Jak s tímto seznamem zacházet a kde se dá využít

Nejdříve si ke každému bodu napište, co vás k němu napadá. Potom každý z nich rozpracujte tak, aby z nich vznikly čtivé odstavce. Co bod, to 2 odstavce. U postav se třeba nevejdete, ale to nevadí. Cílem je vymyslet příběh a hrdiny, se kterými lidé souzní. Až si tenhle eleborát přečtete, hned uvidíte, jestli funguje nebo ne. Zároveň ho můžete použít jako součást podkladů pro herce, zadavatele reklamy nebo kameramany. To za tu trochu času stojí.

Já tenhle postup využívám i při copywritingu. Nejčastěji u textování webů a e-shopů. Zejména když píšu stránky O nás, protože se tím dá docela dobře bojovat proti "eurostránkám o dynamicky se rozvíjejících eurospolečnostech". S touhle metodou uhnětete reálnou firmu z masa a kostí i v abstraktním on-line světě. Však to taky zkuste :) 

Jo a kdyby vás zajímalo, proč copywriter věnuje tolik energie videu, tak to se dozvíte tady.